Rozloučení s Kájou
Včera jsme se byli naposled rozloučit s Kájou. Ani nevím, co sem k tomu napsat. Nějak nenalézám slova pro včerejší den.
Musím říct, že její rodiče to tam připravili opravdu krásně. Všude byli její fotky a bylo hrozně těžký vidět se tam na těch fotkách s ní. Taky video, jak byla malá a hrála si s Týnkou ve vaně, atd. A pomníček, kterej byl polepenej fotkama, kam jsme šli dát růžičky. Verča mi v tu chvíli řekla: "Tak už s ní na to kafe nepůjdeme!" a já ji řekla: "Půjdeme spolu a budem na ni myslet!"
Takovejhle okamžiků, tam byla spousta. Obdivuju její rodiče, že dokázali udělat tak krásný rozloučení! A chtěla bych poděkovat všem od nás ze třídy ze základky, že tam přišli se s ní naposled rozloučit. Ona nás všechny sledovala a určitě byla moc ráda, že jsme tam přišli, dali kytičky a zapálili svíčky, aby na tu cestu, na kterou se musí vydat nešla sama po tmě, ale za doprovodu našich světýlek.
Tak se tam měj, Kájoušku!!